Julius Caesar

Nejnovější hra z dílny Columbia games nás zavádí do antického říma. Hra se odehrává v době jedné z nejslavnějších občanských válek v historii (49 - 45 př. n. l.). Hráči představují vojevůdce ovládající Caesarovo nebo Pompeiovo vojsko, a rozhodují tak o budoucnosti Říma. Přetrvá republika nebo povstane císařství?

Hra se odehrává během peti let. Každý rok je pak složen z pěti samostatných kol, po nichž přichází zima a hráči se musejí postarat o zajištění svých jednotek.

Julius Caesar je hrou, která v sobě skloubila to nejleší z předchozích her z dílny Columbia games. Pravidla jsou přehledná a lehko pochopitelná. Kola rychle ubíhají a hra má přesto správný náboj, na který jsme u tohoto typu her zvyklí.

Tedy vrhněte kostkami a vstupte do víru dějin!!!

- Hra pro dva hráče

- Herní doba 60 - 120 minut

Hra obsahuje:

- 63 dřevěných bloků

- Mapu  (17 x 33 palců)

- Pravidla

- 27 karet

- 4 kostky

Speciálně pro naše zákazníky dodáváme český návod k této hře.

Více informací naleznete zde:

www.boardgamegeek.com/boardgame/37836/julius-caesar

Historický kontext hry:

Když Pompeius v senátu obvinil Caesara z porušení kázně a zrady, překročil Caesar 10. ledna roku 49 př. n. l. s jedinou legií řeku Rubikon (tehdejší hranice Itálie) a zahájil tak další fázi občanských válek. Při překročení této řeky měl Caesar pronést slavný výrok „alea iacta est“, což v překladu znamená, „kostky jsou vrženy“.

Optimáti, včetně Catona mladšího a Metella Scipiona, uprchli z Říma na jih, postrádajíce důvěry v nově odvedené vojsko, obzvláště když se města v severní Itálii ochotně vydávala do Caesarových rukou. Přestože senátní vojsko početně vysoce převyšovalo Caesarovo, který stále disponoval pouze svojí XIII. legií, Pompeius se neodvážil svést s ním bitvu. Caesar proto pronásledoval Pompeia do Brundisia, přičemž doufal, že Pompeia a senátory polapí ještě předtím, než spolu s legiemi uniknou po moři do Řecka. Když ale Caesar konečně obsadil město, byl již Pompeius s většinou vojska pryč. Jelikož ke stíhání Pompeia mu chybělo odpovídající námořnictvo, rozhodl se Caesar vytáhnout proti Pompeiovým legiím v Hispánii, neboť jak pravil: „Nejprve budu bojovat proti vojsku bez vojevůdce a potom se obrátím proti vojevůdci bez vojska.“ Marca Aemilia Lepida ponechal jako prefekta v Římě, zatímco správu zbytku Itálie svěřil Marcu Antoniovi. Během pozoruhodného, pouhých dvacet sedm dní trvajícího pochodu oblehl město Massilii (dnešní Marseille) v jižní Galii a odsud pokračoval dále do Hispánie. Zde se střetl s pompeiovským vojskem v bitvě u Ilerdy a přesvědčivě ho porazil. Po příchodu do Říma byl Caesar ustaven diktátorem s Marcem Antoniem jako velitelem jízdy. Po jedenácti dnech odstoupil z funkce a byl podruhé zvolen konzulem.

Následně s 15 000 muži překročil Jaderské moře a vypravil se vypudit Pompeia z Řecka. Avšak v bitvě u Dyrrhachia se jen se štěstím vyhnul katastrofální porážce, když se pompeiovcům podařilo prolomit jeho obranu. Nato se stáhl do Thesálie a při postupu se spojil s ostatními částmi svého vojska, jež zatím dorazily z Itálie. Pompeius a Caesar se poté střetli v bitvě u Farsálu, ve které byl Pompeius 9. srpna roku 48 př. n. l. přesvědčivě poražen, třebaže měl nad Caesarem převahu v pěchotě i jízdě. Mnoho Pompeiových stoupenců a senátorů se rozprchlo do různých koutů římského světa, aby zde podněcovali další odpor proti Caesarovi. Ostatní obdrželi od Caesara milost. Pompeius uprchl po své porážce do Egypta, kde byl ale na příkaz krále Ptolemaia XIII. zákeřně zavražděn.

Caesar pronásledoval Pompeia do Alexandrie, kde mu však byla předána pouze uťatá hlava jeho rivala a někdejšího spojence.