Hammer of the Scots

Hammer of the Scots je hrou mapující cestu Skotského národa k naplnění svého snu o svobodě. Její děj se odehrává mezi léty 1297 až 1314. Může být hrána jako jedna hra. Případně je možné její průběh rozdělit na dvě samostatné kampaně. První pojmenovaná po známé filmové adaptaci Braveheart (1297 – 1305). Druhá po významném skotském šlechtici Bruce 1306 – 1314).

V této hře tak hrajete za Angličany nebo za rebelující Skoty. Je tedy na Vás, zda se postavíte na stranu disciplinované anglické armády a budete se snažit uplatit skotskou šlechtu truhlicemi zlata. Nebo se postavíte na stranu vzbouřených Skotů a svou oddaností a umem to budete vy, kdo získá rozhodující vliv skotské šlechty na svou stranu.

Výsledek tak či tak leží ve vašich rukou.

Neváhejte a vrhněte se plnou parou do tohoto skvostného konfliktu bravurně zpracovaného Tom Dalglieshem a Jerry Taylorem. Stantě se mocichtivým Edwardem nebo povstaňte jako statečný William Wallace.

K této hře Vám exkluzivně přinášíme český překlad pravidel.

 - Hra pro dva hráče

- Herní doba 60 - 120 minut

Hra obsahuje:

- 56 dřevěných bloků (24 mm)

- Mapu  (22 x 25 palců)

- Pravidla

- 25 karet

- 4 kostky

Více informací naleznete zde:

www.boardgamegeek.com/boardgame/3685/hammer-of-the-scots

Hammer of the Scots je držitelem International Gamers Award (2003).

Jednoduchý, ale propracovaný herní systém spojujený s atraktivními prvky vycházející z historických událostí vytváření hru, která potěší nejednoho hráče.

Historický kontext hry:

Vývoj, prosperita a změny poznamenaly dlouhou dobu vlády králů Alexandra II. (1214 -1249) a Alexandra III. (1249 - 1286), kdy byly ke Skotsku připojeny Hebridy. V bitvě u Largs v r. 1263 Alexandrovy síly zničily krále Haakona norského, což vedlo k urychlenému odsunu Norů ze západních ostrovů. Na základě mírové smlouvy zůstaly Norsku pouze Orkneje a Shetlandy, které byly získány Skotskem o 200 let později.

Alexandrova smrt při jezdecké nehodě nastolila následnou krizi a dlouhý a krvavý boj za skotskou nezávislost. Uprostřed civilních sporů provokovaných 13 rivaly uplatňujícími nárok na trůn, hlavně mezi rody Bruce a Balliol, jehož využil Eduard I. k podřízení Skotska Anglii (r. 1292 jako léno, r. 1296 vojenské obsazení). Po posouzení situace vybral Johna Balliola, aby se stal vazalským králem Skotů. Ale ten v r. 1295 uzavřel s Francií alianci a zřekl se lenní věrnosti Edwardovi I.

Jako odplatu zabavil anglický král hrad Berwick, rozdrtil Skoty u Dunbaru, smetl severní dobyté velké hrady a odnesl ze Scone Palace Posvátný korunovační kámen, na kterém byli všichni skotští králové korunováni (až 30. listopadu 1997 byl kámen slavnostně přenesen zpět do Skotska, je uložen na Edinburgském hradu spolu se skotskými korunovačními klenoty).

Rozzuření Skotové vedli proti anglické nadvládě úspěšně pod vedením Williama Wallace povstání a v r. 1297 porazili Angličany u Stirlingského mostu. Ale Edward I. porazil Wallace u Falkirku následující rok. Angličtí lučištníci zabili 15 000 Skotů (v r. 1301 vypovězený Wallace byl zajat, vzat do Londýna a brutálně popraven, Edward části jeho těla vystavoval po celém Skotsku).

Pak přišel Robert Bruce. Stal se rovněž uctívaným hrdinou Skotů, přestože svatokrádežně zabil v kostele svého rivala. Než se v r. 1306 dal v paláci Scone korunovat králem (na replice korunovačního kamene). Byl donucen utéct do Irska, odkud se další rok vrátil, aby si podrobil své skotské protivníky. Edward zemřel dříve, než mohl rozdrtit nové zbohatlíky a jeho slabý syn Edward II. byl poražen v bitvě u Bannockburnu r. 1314 Robertem Brucem. Bitva znamenala rozhodující předěl.

A to už je cesta otevřená pro slavnou chvíli Skotska - Declaration of Arbroath ze dne 6. dubna 1320.